Daniel Pískovský

Z POHÁDKY OD YKDÁHOP – ukázka OSM NESPOKOJENÝCH (pro všechny)

*
*

Zlatá rybka skočila do svého akvária, dlouze

si zívla. Podívala se na hodiny: „To už je zase tak pozdě…

Jsem tak unavená… Večeři si ani nedám, rovnou

zapluju do postele!“

A jak zlatá rybka řekla, tak udělala. Natřepala si polštář

a peřinu a šup do pelíšku. Přikryla se a zavřela

oči. Vyčerpaně vydechla.

Ozvalo se zaťukání na akvárium.

Zlatá rybka zoufale zanaříkala.

Silnější zaťukání na akvárium.

Zlatá rybka vyplula z postele a připlavala ke stěně

akvária. Za ní stál správce pohádek: „Zlatá rybko, rychle

do další pohádky! Za chvilku tě musí najít rybář!“

„Teď jsem se vrátila z pohádky o Honzovi!“ odpověděla

rybka rozzlobeně. „Už přes týden jsem se pořádně

nevyspala! Nemám žádný volný čas, skoro nejím,

začínám být vychrtlá!“

„Nehudruj! Musíš ihned do pohádky! Honem!“

Zlatá rybka tedy vyskočila z akvária, osušila se do

ručníku a šupajdila za rybářem. Stihla to jen tak tak.

„Zlatá rybko, přeji si krásnou chalupu!“ řekl rybář.

Zlatá rybka sebou v rybářově dlani mrskla, objevilo

se krásné stavení.

„Zlatá rybko, přeji si truhlu plnou drahokamů!“

Zlatá rybka sebou mrskla, objevila se truhla s drahokamy.

„Zlatá rybko, přeji si krásnou ženu!“

Zlatá rybka sebou mrskla, objevila se sličná děva.

Rybář poděkoval a rybku pustil.

Zlatá rybka se vrátila domů, celá znavená vplula do

své postýlky. Přikryla se a zavřela oči.

Zaťukání na akvárium. Správce pohádek zvolal:

„Zlatá rybko, haló, nespi! Šupito presto musíš do další

pohádky!“

Zlatá rybka vyskočila z postele a křikla: „A mám toho

dost! Končím!“

„Jak to myslíš…?“ podivil se správce. „To přece ne

můžeš…“

„Můžu!“ odsekla rybka. „Jen se dívej!“

Zlatá rybka hop z akvária, osušila se do ručníku, do

uzlíku svázala si pořádnou hrst krmení a do čutory

natočila si vodu.

„Kam chceš jít?“ zeptal se správce.

„K lidem! Ti si mě určitě budou vážit víc!“

A jak zlatá rybka řekla, tak udělala – vydala se na

cestu k lidem.

Zlatá rybka zrovna šla loukou, tu v trávě spatřila posedávat

tři osoby. Přišla blíže…

„Ahoj, zlatá rybko!“ pozdravily ji ony osoby, „co ty

tady?“

„Vy jste… Tři přání?“ zeptala se rybka udiveně.

„Co vy tady?“

„Ále… Ve světě pohádek už toho máme plné zuby!“ od

povědělo

jedno z přání. „Neustále musíme být v nějaké

pohádce a plnit! Už měsíc jsme se nezastavily a pořádně

se nevyspaly!“

„Takže vlastně tři měsíce,“ řeklo se smíchem další

přání. „Teď tady na cestě odpočíváme. Nicméně odcházíme.

Jdeme k lidem.“

„Já taky!“ mrskla sebou rybka. „Půjdeme spolu!“

A tak zlatá rybka se třemi přáními pokračovaly v cestě

k lidem. Zrovna procházely lesem, když vtom zaslechly

volání o pomoc. Rozhlížely se, rozhlížely, uzřely díru,

přišly k ní… Na dně díry seděla klika a zoufale volala

o pomoc.

*
*
ukázka O ODPADKOVÉM KOŠI (pro děti)
*
ukázka O ODPADKOVÉM KOŠI (pro dospělé)
*
ukázka POHÁDKA EROTICKÁ PRO ŽENY (pro dospělé)
*
*
Z POHÁDKY OD YKDÁHOP
*
*
 
WordPress